S touhle vládou jsme to chytli,
zakládám si na sádlo.
Co jsem šetřil, bude v pytli,
a nebude na žrádlo.
Všechno spolknou energie,
a kdo doma v teple je,
pálenky se nenapije,
i když třeba zahřeje.

Nesmyslné ruské sankce,
Rus jen víc si vydělá.
Kdykoli se jemu zachce,
dá ty prachy na děla.
Putin z nás má velkou prdel,
debilní jsme v Evropě,
chválíme se ze všech hrdel,
závislí jsme na ropě.

Nahradí to elektrika,
motory už nebudou,
což je blbost převeliká
a pitomost na druhou.
Aktivista nebo voják,
když má mozek zelený,
nemůžeš se pohnout z místa,
brzy budeš v prdeli.

Až i k nám Rus s tankem přijde,
do války se pohrnem?
Třeba mi to ale vyjde,
a už budu pod drnem.
S elektrickým tankem v čele
pochoduje armáda
s nabíječkou nepřátele
tlučou - jaká paráda!

Nemějte mi proto za zlé,
pár vulgárních slovíček.
Putine, ty hnusnej hajzle!
Ať máš brzo pomníček!
S chutí bych si na něj flusnul,
a ještě ho pomočil.
Spokojeně bych pak usnul,
i kdyby ses otočil.

Jenom nerad sleduju zprávy,
horší než bývá černá kronika.
Vždycky mě to strašlivě unaví,
i když nikdo vůbec nic neříká.
Stačí jen sledovat obrázky,
jak jdou si všichni po krku,
bez víry, bez pravdy, bez lásky,
hlavně ale ve jménu pokroku.

Radši bych díval se na holky,
na jejich překrásné dívčí vnady,
nežli na ty přidrzlé pacholky,
co máme jich v politice řady.
Babiš za vosumnáct je hoven,
Fiala bez dvou za dvacet,
každý každému je tam roven,
Havel se musí v hrobě obracet.

Covid řádí jak ruka černá,
vrací se, mění, pořád mutuje,
přítulný asi jak žena věrná
ta naše těla dál dál huntuje.
Očkován ať už jsi nebo ne,
stejně jít nemáš ani kam.
Nikoho to však už nedojme,
hlavně nepodléhejte panikám.

Panika však už se mě jímá,
bojím se, bojím, že hůře bude.
Že není podle něj vláda jiná,
tajtrlík na hradě zlostně hude.
K tomu ta Evropa zelená
lehne si tak jak si ustele.
Jak když je do hlavy střelená,
táhne nás kvapíkem do prdele.

Tak když mám ze všeho depinu,
otevřu láhev dobrého moku,
vypiju ho asi tak třetinu
a zase mi hned bývá do skoku.
Všecky pak je pošlu do háje,
třeba i s trapným hradním šaškem.
I pro ně jednou čas dozraje,
všichni mi můžou zahoupat vaškem.

Střelilas mě jako svini,
však stěží ti to dokážou.
Prokurátoři jsou líní,
ti s důkazy se nepářou.
Spíš tě ani neobviní,
když na tě vůbec ukážou.

Střelilas mě jako srnce,
však větší jsem já paroháč,
podvedlas mě slehkým srdcem.
Přes můj chytrý počítač
seznámila jsi se s borcem,
já řekl dík, ty není zač.

Střelilas mě jako krysu
tiše, klidně a normálně.
Teď si mlsáš tiramisu
v tý naší starý cukrárně
a čteš přitom z časopisu,
proslulém dosti nechvalně.

Krásná práce na tý poště,
loupež jako z učebnice.
Pět melounů a půl ještě
narvali jsme do kapuce
a za ukrutnýho deště
odnesli lup ruku v ruce.

Už snad nemám co bych dodal,
život z mýho těla prchá.
Proč bych kolem sebe kopal?
Proto, že jsi zrádná mrcha?
Klidně s těmi prachy odpal,
já jdu k Pánu, chacha, chacha!