Rychle plynoucí dny, všední i víkendové, se překlopily do dne odletu na naší mayskou cestu. A ten den je právě dnes. Až do včerejška to venku na únor vůbec nevypadalo. Ale teď ve tři ráno, kdy vstáváme, je venku, jak říkávala moje babička, hotové boží dopuštění. Taková chumelenice ještě za celou letošní zimu nebyla! Začínám být moc zvědav, jak bude v Mexiku, protože jsem své ženě Líbě sliboval, že pojedeme za teplem. Pokud jsem ale sledoval poslední dobou počasí a teplotu v Mexico City, tak se při nějakých 10° C moc o teplu mluvit nedá. Uvidíme. Teď už mohou jen doufat, že se to zlepší, až tam přiletíme, protože jinak bude s Líbou jen těžko k vydržení.

Bude totiž přinejmenším hodně brblat, stejně jako brblá teď ráno, když musí jet po zaváté dálnici na Prahu. Jede hodně pomalu a opatrně, protože se sype, jako by roztrhal peřinu. Místy je vidět jen na pár metrů před auto. Líba dnes nemá z řízení žádnou radost, ba dokonce se dá říct, že toho má plné zuby. Určitě se dá tohle počasí nazvat regulérní vánicí, protože taky pořádně fouká a tu a tam se už musíme vyhýbat tvořícím se sněhovým jazykům. Díky téhle vánici se naše víc než hodinová rezerva, kterou jsme při odjezdu z domova měli, scvrkla na pouhých pár minut. Na předodletový sraz v pražské letištní hale tak dorazíme skoro na poslední chvíli. Průvodkyně Ivča tu ale není. Ta nás ale bude čekat až v Mexiku. Teď si jenom od nějakého poslíčka z cestovky převezmeme letenky. Rychle se loučíme s naší dcerou Pavlínou, která si naše auto nechá tady v Praze, a jdeme se dát k odletovým přepážkám odbavit. Čas odletu se blíží.

Ale ukazuje se, že to si jenom myslíme. S rychlým, a už vůbec ne s včasným, odletem rozhodně počítat nemůžeme. S takovouhle sněhovou nadílkou má problémy i Ruzyňské letiště. A tak ještě přes hodinu stojíme v hale, a koukáme, jak se naše letadlo odmrazuje a jak z něho ometají a ofukují sníh. Zavátá sněhem jsou i malá okénka pilotní kabiny. Tam jsou ale vidět stěrače, i když zatím stále ještě nestírají. Dokonce skoro nejsou pod sněhem vidět. Náš odlet se tak opožďuje o více než hodinu. Ještě štěstí, že máme v Londýně na přestup času dost.