V průběhu odpoledne se domlouváme, že bychom zítra podnikli výlet za delfíny, který tu nabízejí. Musím všechny trochu přemlouvat, že zdejší pobyt je potřeba ještě trochu okořenit a zpestřit. Zejména Líbě se nechce, protože tu máme být jen tři dny a ona si chce maximálně užít sluníčka. Nakonec se ale domluvíme všichni čtyři.

Jen Pepa s námi nepojede, ačkoli na téhle atrakci, jak říká, taky ještě nebyl. Jenomže výlet začíná už v šest ráno a to je na Pepču brzy. On má tady taky jen tři dny odpočinku, pak má být jen dva či tři dny doma a opět pofrčí zpátky do Afriky s dalšími klienty. A tak je pro něho odpočinek, dostatek spánku a leháro docela vzácná věc. Přesto nám Pepa na recepci našeho resortu Amman Bungalows zítřejší výlet domluví a tak si můžeme na pátou či půl šestou ranní řídit budíky. Musel jsem ostatní trochu přemlouvat, nejvíc asi Líbu, a to se mi taky později trochu vymstilo. Nuž, ale musíme všechno odvyprávět pěkně popořádku. Na výlet se pojede až zítra a dnes je ještě dnes.

Po večeři zůstaneme s Pepou u piva, zatímco všechny dámy jsou šopovat, čili jak říká našinec, nakupovat. Líba má od včerejška vyhlédnuté tričko, které jí sedne ke gatím zakoupeným předevčírem v Kamenném městě. A Alča, která pořád s vážnou tváří tvrdí, že má už suvenýrů moc a nemá je kam dát, si přesto přikoupí další misku. Alespoň malou, no ne? To se všechno dozvím, když dámy potkám, zatímco jdu koupit několik lahví pitné vody potřebné za zítřejší výlet za delfíny.

Pak už na nic nečekáme a dáme si rychle dobrou noc. Vždyť zítra musíme vstávat opravdu brzy. Jenom já ještě dlouho svítím s tužkou v ruce, jak se snažím dokončit všechny zápisky, které mi za dnešek, a tentokrát dokonce i zčásti za včerejšek v mém deníčku chybějí. Spát jdu teprve, když opravdu dopíšu poslední myšlenku, jestli totiž zítra během poměrně drahého padesátidolarového výletu vůbec nějaké delfíny uvidíme. Snad ano, vždyť ten výlet má trvat šest hodin. Tak uvidíme zítra. A teď už, můj milý deníčku, dobrou noc!