| |||
![]() |
Jak si okořenit Afriku© 2015, poslední aktualizace: 11.7.2016
<< Jak mi udělá dobře zanzibarská pedikúra >>
Na dvanáctou hodinu, na dobu největšího slunečního pražení,
máme v resortu Amaan Bugalows domluvenou pedikúru.
Líba, Monika a představte si, že i já.
V malém domečku, situovaném v sousedství recepce a restaurace,
vystřídáme Alču s Pepou.
Ti jsou na pedikúře před námi, od jedenácti,
protože zanzibarská děvčata, především z prostorových důvodů,
zvládají nejvýše tři klienty najednou.
Jejich domeček, kde nás klienty obsluhují, moc místa neposkytuje.
Když se dovnitř všichni včetně pedikérek porovnáme,
klidně by se dalo říct, že je tady přeplněno.
Všichni mi při pohledu na moje nohy tvrdí,
že já rozhodně žádnou pedikúru nepotřebuju.
A tak díky tomu nějakou dobu docela váhám,
jestli mám utratit za něco, co nepotřebuju, dvacet dolarů.
Ale nakonec do toho jdu s Líbou a Monikou taky.
Vzpomenu si přitom na masáž, jakou jsem kdysi dostal v Thajsku,
a jen doufám, že zanzibarská pedikúra takové utrpení nebude.
A utrpení zdejší pedikúra opravdu není.
Až na nějaké to lechtání, při němž se kroutím jako housenka pod letlampou,
je celá pedikúra docela příjemná věc.
Tři zdejší pedikérky se na nás třech tak trochu střídají,
nicméně mým nožičkám se asi nejvíc věnuje mladá černoška
s masitými rty a placatým nosem,
jaký není na Zanzibaru nijak výjimečný a jaký tu mají skoro všechny černošky.
Tahle je celá zahalená do fialového hábitu, z něhož ji vespod čouhá něco,
čemu bych u nás doma řekl černé podvlíkačky.
Ale nevím, žádný expert na dámské prádlo rozhodně nejsem.
Svou práci černoška umí, i když ostatní si na mě taky sem tam šáhnou.
Nejprve mi krásně ostříhají nehty. Pěkně pomalu, postupně, jeden za druhým.
A moje nožky mi pěkně opláchnou a vlahou vodou umyjí.
Následně mi odrbou chodidla dočista do čista,
načež mi moje nožičky od lýtek dolů ještě báječně rozmasírují.
Nečekal jsem ani, že to bude až tak příjemné.
Opravdu ne, spíš jsem čekal opak.
Musím konstatovat, že takhle hebké a krásné nožičky,
přitom svěží a voňavé, jsem měl naposled ještě jako batole.
Později už asi nikdy. Až dnes.
Ta zanzibarská černoška se opravdu vyznamenala.
Její pedikúra mi udělala náramně dobře.
>>
© Lubomír Prause, 2015
|
||
|
![]() |
![]() ![]() ![]() |